Nádherná kniha o hrozných událostech
Autor: BJB
Sedím, bradu si
podpírám rukou, koukám do prázdna a cítím, jak mi slzy stékají po tváři… Moje
hlava to zkrátka stále ještě nedokázala zpracovat. Stále se ptám proč. A hlavně
jak. Jak někdo mohl takové hrůzy provádět, ale především, jak to někteří lidé
dokázali přežít? Ano, právě jsem dočetla knihu V šedých tónech od Ruty Sepetys.
Abych byla upřímná,
chybělo málo a s dílem Ruty Sepetys bych se nikdy neseznámila. Když jsem
hledala inspiraci na téma válka, několikrát
na mě tato kniha vykoukla, anotace vypadala slušně, ale pak jsem se
v některém z komentářů dočetla, že se jedná o YA literaturu, což mě
ve vyhledávání informací o této knize zastavilo. Ne, že bych měla něco proti YA
literatuře, zbožňuji fantasy a jako správná zástupkyně něžného pohlaví jsem
nejednou šáhla po středoškolské lovestory, ale ve spojení s gulagy, tyfem,
hladem, smrtí a nelidskostí se mi to moc nezdálo. Ovšem ouha! Jak jsem se
pletla!
Osud prostě chtěl,
abych si V šedých tónech přečetla,
a proto mi ji úplnou náhodou přihrál do ruky (díkybohu!). Ze zvědavosti jsem
knihu otevřela a okamžitě po první větě „Zatkli
mě v noční košili.“ jsem věděla, že musím číst dál. A tak jsem se
ocitla v roce 1941 a sledovala, jak NKVD vtrhla do relativně poklidného
života patnáctileté Liny a společně s malým bráškou a matkou ji zatkli a odvlekli
z bezpečí jejich domova pryč. Je zmatená, nechápe, co a hlavně proč se to
děje, a ani ve snu by ji nenapadlo, že ji čeká deportace do pracovních táborů
na Sibiři.