17/12/2017

Podzim 2017

To nejlepší za podzim 2017
Autor: Baru




Vražda v Orient-expresu (Agatha Christie, Knižní Klub 2017)
Tenhle starodávný kousek z nové reedice Agathy Christie je pro mě jedním z nejlepších děl, které se mi letos dostaly do rukou. Psala jsem o něm v listopadové recenzi, doporučuju vám ho teď a do konce roku o něm ode mě pravděpodobně ještě hodně uslyšíte. Vražda v Orient-expresu pohladí každou sherlockovskou duši, může být skvělou startovní páskou pro ty, kteří nečtou, a co vám budu lhát, zalíbí se každému, komu se dostane do rukou, na to sázím sto dvacet tři procent. Neuvěřitelně inteligentně a spořádaně napsaný příběh protkaný suchým britským humorem a velkou dávkou okázalosti a napětí je jedním z nejoblíbenějších odkazů světoznámé královny literatury a já ho doporučuju každému na potkání jako už dlouho nic.

07/12/2017

Jeden z nás lže

Můžeme vůbec někomu věřit?
Autor: Valča

Poslední dobou jsem dost přemýšlela o tom, že bych chtěla zkusit přečíst něco jiného, než na co jsem zvyklá. Třeba nějakou detektivku nebo thriller. Ovšem jakmile jsem začala hledat, vyskakoval na mě z různých vyhledávačů Nesbo a jeho severští kolegové.  No… Po pár stránkách jsem usoudila, že tohle není čtení pro mou náturu. Takže jsem se vrátila ke svému běžnému čtivu, dokud mi do nosu necvrnkla novinka od Yoli , Jeden z nás lže. Protože spojení YA a thrilleru? Uznejte, tohle musí zaujmout nejednoho zvědavce.


Do školní místnosti jich vejde pět. Pět zdánlivě běžných studentů zdánlivě běžné střední školy. Ovšem ven vyjdou živí jen čtyři. Co se stalo? A co s tím měli ti čtyři přeživší společného? Mají snad něco společného se smrtí svého spolužáka?

Addy. Školní kráska typu panenky Barbie, chodí s kapitánem školního baseballového týmu. 

21/11/2017

Vražda v Orient-expresu

Vražda v Orient-expresu jako naprosto geniální musthave úplně pro každého

Autor: Baru

Přestože jsem již za několik let obsese čtením prostřídala v rámci mého vlastního samozvaného programu „začni číst trochu dospělejší literaturu“ fakticky hodně žánrů, označovat se za fanouška detektivek jsem ještě nikdy neměla tu čest, a co vám budu povídat, za život jsem jich přečetla asi tolik, že bych to dokázala napočítat na prstech jakékoli postavy ze Simpsonů, protože ty je maj, kdovíproč, vždycky jenom čtyři. Stejně jako tento žánr pro mne byla i Agatha Christie velká neznámá a ve spojení s těšením se na filmovou rekonstrukci mého milovaného Kennetha Branagha (mimochodem, právě startuje v kinech a neměli byste si ji nechat ujít), novým vydáním této knihy Knižním klubem a naprosto báječnou obálkou bylo rozhodnuto.


Jugoslávská železnice zavalená sněhem, na které společně s Orient-expresem v závějích sněhu vězí 16 cestujících.  Záhadná skvadra lidí naprosto odlišných národností a sociálních skupin nepochopitelně zcela náhodně umístěna do jednoho vagonu na trase Istanbul-Calais. Ruská kněžna a její německá komorná, maďarský hrabě s hraběnkou, tajemník a anglický komorník, švédská misionářka přátelící se s upovídanou zasloužilou Američankou, italský gangster, ledově vypadající Angličanka a armádní veterán. A pak je tu vlastně jeden zavražděný muž. A jeden geniální vyšetřovatel. Hercule Poirot. 

09/11/2017

Krverůž

Fantom opery trochu jinak

Autor: Olivka

Rune je talentovaná operní zpěvačka. Svůj nádherný hlas však nevnímá jako dar, ale spíše jako prokletí. Její matka ovšem na nějaké povídačky o prokletích nevěří a je si jistá, že za Runiny stavy může pouze její silná tréma. Proto jí přihlásí na prestižní konzervatoř Krverůž ve Francii, o které se proslýchá, že v ní žije proslulý Fantom opery. Rune však není, jak to už to u náctiletých YA hrdinek bývá, z této tajemné a strašidelné školy vůbec nadšená. Brzy navíc začne zjišťovat, že povídačky o Fantomovi jsou pravdivé, a ona sama se stává hrdinkou dost děsivého příběhu.


Krverůž je, jak už určitě tušíte, retelling známé knihy od Gastona Lerouxe -  Fantom opery. Dobrovolně se přiznám, že jsem tuto knihu nikdy nečetla a ani jsem neviděla známý muzikál. Požitku z této knihy mi to ale určitě neubralo.

Anita Grace Howardová do knihy zakomponovala vše, co se očekávalo: tajemnost, napětí, prokletí, pohnuté osudy, temnou minulost i romantiku. Bohužel mi to všechno dohromady přišlo trošku jako klišé a fantom opery společně s energetickými upíry mi přišel až moc překombinovaný. Navíc jsem měla pocit, že Runiny reakce někdy nebyly dost věrohodné. Kdybych já ze dne na den odhalila svůj původ, určitě bych nereagovala tak klidně. Postava Rune se mi přesto moc líbila a ocenila jsem, že v knize byly i kapitoly psané z pohledu Trna, kterého jsem si od začátku zamilovala. Vůbec nejlepší ale bylo to, že v knize konečně nebyl žádný milostný trojúhelník a děj se odehrával ve Francii, což jsem jako známý frankofil velmi ocenila.  

Verum

Důmyslná hra se čtenářem

Autor: Baru

Je už to nějaký ten pátek, co se mi pod rukama během pár hodin mihla Nocte, a já se rok a půl po přečtení znova utvrzuji v tom, že je to jedna z knížek, na kterou prostě nezapomenu, přestože je to fantasy & tuctovka & už to není tak úplně můj styl. Nad tím, jestli si přečtu její pokračování, jsem dumala fakt dlouho, protože chápejte. Jedno moje já chtělo prostě na Nocte v blažené nevědomosti zapomenout, druhé říkalo, že se potřebuju dozvědět úplně všechno, co nevím, a třetí říkalo, ať na to velice rychle zapomenu, protože na poslední díl této trilogie pak stejně budu čekat zase asi tak dalších milion roků, že jo.


Jak je patrné, ukázalo se, že jsem se zase nechala zviklat. Verum je knížka, která sice patřičně ztenčila počet svých stránek, nicméně stejně jako její předchůdkyně bravurně dbá na čtenářovu nevědomost, popohání ji čtivost a konec čeká stejný plot twist jako první díl. Autorka Courney Cole je neuvěřitelně dobrá hráčka a se čtenářem hraje důmyslnou hru, ve které je neustále o několik kroků napřed. A vy nad ní zkrátka nemáte šanci vyhrát.

Čtenář tak absolutně neví, která bije, ale ne že by mu to nějak zvlášť vadilo, čtivost Verum mu totiž prakticky nedá klidný prostor na přemýšlení. Něco vás stále popohání vpřed a vy netušíte co, protože děj se odehrává na jednom místě, tak trochu stále stojí na tom samém a tuny akce rozhodně není přívlastek, který by ho vystihoval. Jenže je tu něco, co si neustále udržuje vaši pozornost. Touha po odpovědích.

„Je tohle realita?“ zeptám se ho. „Protože já už někdy nepoznám ten rozdíl.“

Verum není bůhvíjak tajemná, zvrácená nebo depresivní kniha, jak vám mnozí mohou tvrdit. Je prostě jen nepochopitelná. Zanechá ve vás zmatek, šok a snahu rozuzlit něco, co zdánlivě nedává smysl. 

29/10/2017

Třináctkrát proto

Volání o pomoc, kterému nikdo nerozuměl

Autor: Baru

Teprve půl roku stará novinka amerického Netflixu obrátila celý dospívající svět, a nejen ten, úplně naruby. Řeč je samozřejmě o 13 reasons why, třináctidílném seriálovém dramatu inspirovaném románem Jay Ashera, jehož jméno můžete znát třeba i z obálky ne již tak populárního Vánočního zázraku. Nyní se ale zaměříme na knihu, která celé toto světové šílenství tak podnítila. A bylo to skutečně právem?


Liberty High School, obyčejná americká střední. Hannah Bakerová, která dobrovolně ukončila svůj život. 13 důvodů, 13 lidí, kvůli kterým se tak rozhodla. 13 nahrávek na kazetách, které svým důvodům rozeslala. A nejen 13 naprosto zdrcených lidí, kterým svým činem zásadně otočila život.

Každý to známe, každý jsme si tím museli projít a každý víme, jak to denně vypadá. Extroverti, kteří se prosazují jen díky silným slovům a ostrým loktům. Pohledy. Pomluvy. Komplex plný lidí, se kterými se musíte naučit žít, protože trávit s nimi čas jste si nezvolili dobrovolně. Každé ráno ti silnější nasazují sebevědomou masku a ti slabší, kteří si ji nasadit neumí, se denně stávají terčem. Hannah se usmívala a hrála svou roli, ovšem uvnitř křičela nad absurditou toho všeho. 

24/10/2017

Sníh nebo popel

Jednoho dne budeme víc než jen slova ve tmě…

Autor: Natka

Čtyři roční období. Čtyři království. Čtyři zdroje magie. Jeden král, který touží po moci. Hrstka Zimanů, která před tímto nemilosrdným králem prchá ze své země a je odhodlána udělat cokoli, aby Zima získala svou svobodu zpět. A k tomu ještě další čtyři království, v nichž se roční období střídá.


Poslední dobou jako by se roztrhl pytel s YA fantasy, do jejichž obálek se člověk prostě musí zamilovat. Nejinak je tomu u knihy Sníh nebo popel, kterou navíc její autorka začala psát ve dvanácti letech. Otázkou však je, zda obstojí v tvrdé konkurenci tohoto žánru.

Podíváme-li se na svět stvořený Sarou Raasch, objevíme určitou podobu se světy S. J. Maas – království pojmenovaná podle ročních období, ovšem způsob pojetí magie se liší. Každé království má svůj zdroj magie, který si chrání. Ovšem naši hlavní hrdinové, Zimané, o ten svůj přišli poté, co je napadl král Jara, rozlomil je na dvě půlky a nyní je bedlivě střeží. A to je také ústředním motivem – Zimané chtějí získat zpět svůj zdroj magie a osvobodit svou zemi z otrocké nadvlády Jara. 

18/10/2017

Jeden německý život

Prostě jsme se s tím svezli

Autor: Baru

Dokumentární film Jeden německý život je rozhodně jedním z mála velice působivě natočených snímků, ve kterém ani tak nejde o fakta, jako o efekt, kterým na diváka působí. Černobílé záběry na 105 let starou nacistickou sekretářku, která popírá jakoukoli vinu na spoluúčasti na nejbrutálnějším světovém zločinu, jsou nejen geniální a dech beroucí, ale kouká z nich upřímnost a ve vás vře milion rozporuplných pocitů, které byste chtěli umět vyjádřit. Kniha na motivy tohoto filmu je sestavena na základě výpovědi, kterou Brundehilde Pomselová poskytla tvůrcům, obohacena o dodatky současného německého politologa a historika Thore D. Hansena, který na ni vnáší světlo z pohledu nejaktuálnější politické situace ve světě.


Pojďme si tuto ženu, o které bude v následujících řádcích řeč, krátce představit. Brundehilde Pomselová byla svého času nejlepší „kancelářskou krysou“ napříč Berlínem. Svou pozici si budovala pomalu, ale jistě, a při výběru pracovního stolu na svůj status moc nekoukala – jednoduše ji zajímal plat a dostatečně příjemné a luxusní prostředí, ve kterém bude pracovat. Začínala jako obyčejná písařka v Říšském rozhlasu, během pár let pak byla schopna dopracovat svou kariéru až do soukromých kanceláří Josepha Goebbelse a až do roku 1945 se pohybovala mezi nejvyšší nacistickou elitou.

Roky přepisovala nejdůležitější dokumenty této totalitní ideologie, roky měla přístup k zakázaným sejfům, večeřela s velkými nacistickými zvířaty u jednoho stolu. Přesto svou vinu jakkoli popírá. 

Humbook 2017

Humbook 2017
Autor: Olivka

Dne 7. 10. 2017 proběhl již druhý ročník literárního festivalu Humbook. Hlavními hosty byly Joelle Charboneau, Anita Grace Howardová a Jenny Hanová. Z českých spisovatelů jsme mohli vidět Martina Bečana, Vilmu Kadlečkovou a Ladislava Ziburu. Na programu byla také spousta zajímavých besed a workshopů.


Na besedě s Jenny Han nám sama autorka prozradila informace o nové filmové adaptaci knihy P. S. Stále tě miluji (ano, správně, už se na ni hrozně těším), o tom jak vymýšlí jména svých postav, o svém velkém snu setkat se s J. K. Rowlingovou a zeptat se jí, jestli nebudou nejlepší kamarádky (bože, jak ráda bych byla nejlepší kamarádkou obou těchto dam), a rovněž oznámila, že tentokrát už vážně nebude žádný další díl s Larou Jean (bohužel).

Anita Grace Howard promluvila o své zálibě ve hřbitovech, o svém strachu z panenek, o tom, co ji inspirovalo k psaní young adult literatury, o svém zajímavém módním stylu, i o tom, proč je v jejích knihách barevné písmo. A pozor, prozradila, že chystá novou knihu - reeteling princezny na hrášku (již teď ji nutně potřebuji).
A co víc, byli jsme přímo u křtu její nové knihy Krveřůž.

11/10/2017

Batoh, medvěd a osm kartonů vodky

Encyklopedie strastiplných zážitků židovského emigranta
Autor: Baru

Autobiografický román Lva Golinkina si u mě ihned po přečtení anotace vydobyl hodně semínek pozornosti. Na rozdíl od kvant historických knížek s podtónem světových válek je tahle jedna z mála svého tématu, která se mi dostala do rukou. Dala jsem na stručnou charakteristiku díla a do téhle naprosto neznámé knížky se pustila s trochou více očekávání, než snad bylo nutné. Anotace slibovala zábavný, poučný a dojemný příběh báječného vypravěče. Avšak bylo tomu skutečně tak?


Ocitáme se ve špinavém průmyslovém srdci Ukrajiny a setkáváme se s židovskou rodinou Golinkinových. Datují se přelomová 80. léta a komunistická situace v SSSR se začíná pozvolna vyhrocovat. Ani téměř 40 let po druhé světové válce Židé nenalézají klid a v roce 1989 jsou nuceni ze Sovětského svazu nadobro uprchnout. Záchytným bodem, na nějž se upínají naděje sta tisíců lidí, jako téměř po celé toto staletí, se stává Západ.

Kniha Batoh, medvěd a osm kartónů vodky má být sice vyprávěna z pohledu očí devítiletého chlapce, ale ihned po první kapitole zjistíte, že tomu tak rozhodně není. Tahle knížka je možná dobře napsaným cestovním almanachem, ale není to příběh, který by stál za přečtení, pokud opravdu hledáte příběh jako takový. Nenajdete tu emoce, celé je to prošpikované detaily, které by byly vhodné možná tak do vysokoškolských skript, a celé je to zdlouhavé a nezáživné a nezábavné. Nicméně i přesto, že už vám odbornost textu přibližně v půlce bude opravdu lézt na nervy, musím uznat, že na druhou stranu je tohle kniha, ze které se dozvíte daleko víc než z kterékoli jiné, a vaše hlava si z ní stoprocentně vybere informace, které se vám chtě nechtě uloží do paměti. Určitým způsobem tenhle příběh předává poselství, které je do nebe volající, ale spousta lidí o něm nic neví. Což je samo o sobě dost do nebe volající taky. 

02/10/2017

Šest vran

Žádný slzy. Žádnej funus.

Autor: Kája

Dámy a pánové, hlavně tedy fanoušci fantasy, zbystřete, na scéně se objevil kousek, který je po dlouhé době vskutku originální - neotřelý námět, nový promyšlený svět, a hlavně postavy, které neměly na růžích ustláno. Ano, řeč je o knize Leigh Bardugo, Šest vran.


Šest vran nás zavede do ulic přístavního města Ketterdamu plných kasin, vykřičených domů a zločinců, kteří si mezi sebou vyrovnávají účty ne zrovna gentlemanským způsobem. Do popředí se dostává šest vyvrhelů, kteří mají za úkol vloupat se do Ledového paláce, což je v podstatě nesplnitelný úkol, jelikož se jedná o nejstřeženější místo na světě, a ti, kdo se o to doposud pokusili, za svou opovážlivost zaplatili životem. Ovšem vidina nehorázné sumy peněz, kterou mají za tuto sebevražednou misi dostat, naše psance žene do akce, ze které se možná nikdy nevrátí…

Co je drželo pohromadě? Chamtivost? Zoufalství? Nebo prostě vědomí, že kdyby někdo z nich dneska v noci zmizel, nikdo by se po nich nesháněl? 

01/10/2017

Křišťálové Království

Decentní zakončení kontroverzní trilogie

Autor: Baru

Kroniky Kaninu je tak kontroverzní trilogie, že půlka knihomolského světa ji považuje za naprostou literární frašku, a ta druhá za svůj největší wow fantasy objev posledních let. Já jsem se opět stala mezníkem mezi oběma tábory a Křišťálové království považuju za skvělé a decentní ukončení téhle trilogie, kterou už si sice znova určitě nepřečtu, ale přesto ji s klidným srdcem a radostí budu doporučovat dál.


Amanda Hockingová má jednu zvláštní schopnost, a to pěkně popořádku zase začít tam, kde minule skončila. Mezi kapitolami i knihami tedy nemusíte nijak zvlášť tápat po souvislostech a všechny vám jednoduše vyplynou při čtení pokračování. V Křišťálovém království nám je hned na první stránce polopatě vysvětlen hrubý nástin událostí odehrávajících se na konci druhého dílu a v návaznosti na to už pokračujeme bez zbytečných vysvětlení, přestože druhou Amandinou schopností, ne již tak pozitivní, je neustálé omílání minulosti dokola a dokola, takže s narážkami na předchozí díl se nakonec budete setkávat tak často, až vám to bude nemilé.

Snad asi není potřeba říkat, proč se tahle trilogie stala takovým hitem. Je totiž tak čtivá, že si prostě nemůžete pomoct. Troufám si tvrdit, že i velice pomalí čtenáři by si s Křišťálovým královstvím mohli poradit za dva, tři dny. Já si na něj vyhradila jedno dopoledne a těch 340 stránek přelouskala bez problému za pár hodin. 

28/09/2017

To nejlepší za léto 2017

To nejlepší za léto 2017
Autor: Baru


Chlapec na vrcholu hory (John Boyne, Slovart 2017)

Poslední dobou se mi stává celkem málo, že bych četla knížku, která by mě nějakým způsobem nutila zamýšlet se nad čímkoli alespoň trochu víc hlubším a inteligentním. Pak se mi do rukou dostal tenhle na první pohled „dětsky“ vypadající román Johna Boyna, světoznámého autora legendárního literárního zázraku, a já měla s přemýšlením na opravdu dlouhou dobu vystaráno. Na poměrně krátkém počtu stran autor čtenáři předává dech beroucí příběh protkaný spoustou nitek nevinnosti a nenávisti a jako celek je to do nebe volající a kruté a smutné a naprosto nepředvídatelné. Žalostné svědectví o tom, jak k zmanipulování naivní dětské duše stačí pouze špatná atmosféra kolem něj a jak může být pozdější prozření kruté a nenapravitelné, je napsáno silně a drsně z pohledu dětských očí postupně vyvíjejících se přímo před čtenářovým zrakem. Chlapec na vrcholu hory je knížka, kterou budete nenávidět, či milovat. Anebo obojí, protože na konci s těžkým vědomím pochopíte, že realita je této fikci až příliš blízko a může se takovýmto způsobem dotknout kohokoli z nás. 

17/09/2017

Dopisy, které nikdo nečetl

Dopisy opakující historii

Autor: Baru


V archivech se datuje rok 1942 a ve válce zmítaném světě se zdá, že zatemnění a neustálý strach z útoků nikdy nenabere konce. Přesto se ocitáme v poměrně poklidné části Londýna, obyčejném předměstí King’s Oak, kde život pokračuje podle zaběhnutých kolejí. Na půdě stroze vyzdobené vesnické farnosti se za zdejšího vikáře nešťastně vdává velice mladá osiřelá dívka, která vždy od života chtěla jen to nejprostší – láskyplně pečovat o rodinu. Stella.

Jsme stále v podzimu roku 1942 a na půdě Anglie se ocitají pomocné pluky amerických letců. Válečné povinnosti si zde přiletěl odčinit také jeden konkrétní poručík. Válku přežije a dožívá se vysokého věku, ale až do svých posledních chvil neztrácí naději, že by mohl najít osudovou lásku, kterou během války ztratil. Dan. 

16/09/2017

Navždy s láskou, Lara Jean

Lara Jean je zpět!

Autor: Olivka

Lara Jean má skvělou partu přátel, toho nejlepšího kluka a ten nejlepší prospěch z ročníku. Vlastně všechno, co vždy chtěla. O to víc si ale uvědomuje, že po maturitě a plážovém víkendu už nic nebude jako dřív. Její nejlepší kamarádka Chris se rozhodla, že nepůjde na vysokou školu, ale odjede do Dominikánské republiky pracovat v ekohotelu, a navíc je tady reálná možnost, že ji volba vysoké školy rozdělí s Peterem.
Změny nastávají také v rodině, a to ve chvíli, kdy se taťka rozhodne požádat o ruku slečnu Rotschildovou, jejich sousedku, která sekávala trávník ve froté kraťáskách a vršku od plavek a která na sebe každé ráno lila horké kafe. Každá z holek Songovek se s tím smiřuje jinak. Kitty Trinu miluje, Lara Jean je ráda, že až odjede na vysokou školu, nezůstane Kitty s tátou sama, a Margot, která studuje ve Skotsku, z této náhlé změny není vůbec nadšená. Slečnu Rotschildovou vlastně vůbec nezná, a od okamžiku, kdy se přestěhovala do jejich domu, si Margot připadá zbytečná a nahrazená.


Postava Lary Jean mi byla vždycky sympatická, ale v tomto díle se mi asi líbila úplně nejvíc. Obdivovala jsem ji za to, že „nelétala v oblacích“, ale v důležitých otázkách ohledně vztahu s Peterem a volby vysoké školy stála nohama pevně na zemi. A jako jedna z mála young adult hrdinek se chovala dospěle.
Kitty byla pořád stejná – malá, roztomilá, trošku naivní, ale vychytralá. A Margot? Ta byla stále skvělou starší sestrou. Navíc jsem se jí ani trošku nedivila, když ze začátku nesouhlasila se sňatkem otce se slečnou Rotschildovou a jejím následným nastěhováním.
Každopádně vždy, když čtu knihy ze série Všem klukům, které jsem milovala, je mi líto, že taky nemám sestry. Ideálně tak skvělé jako Kitty a Margot. 

03/09/2017

Růže a dýka

Dokonalá hra se slovy Reneé Ahdieh
Autor: Baru

Nebudu přehánět, když budu tvrdit, že Reneé Ahdieh je jednou z nejlepších vypravěček příběhů od dob slavných pohádkářů. Stejně jako jsem avizovala u předchozího dílu, Pomsty & rozbřesku, tahle kniha je brilantně napsaným románem okořeněným všemi možnými vůněmi dávného orientu a velice uvěřitelnou rekonstrukcí jedné z největších literárních klasik, pohádek Tisíce a jedné noci. Ale pěkně popořadě. Pokračování této duologie je možná prvnímu dílu velice podobné, avšak stejně jako v každém pokračování se v Růži a dýce objevilo pár určitých rozdílů, které by čtenáři mohly i nemusely hrát do noty. Ale jedno už teď vím jistě. Jestli se vám jakž takž líbila Pomsta, byl by velikánský hřích si tuhle knihu nepřečíst. 


V příběhu Růže & dýky si již autorka dala velice dobře záležet na podtržení vlastností žánru, do něhož je tato kniha zařazena. Jo, tahle kniha se už young adultovce podobá patřičně víc než první díl rozpolcený na hranicích několika kategorií. Důvodů je zde několik, velice rozvinutými romantickými linkami počínaje, celkovému trochu pohádkovému dojmu konče, který z knihy mám.

Nyní se ocitáme v čase, který poukazuje na pouze malý časový posun od posledních stránek prvního dílu. Zpustošená dávná země Chorásán se ocitá na pokraji války, do níž byla nedobrovolně a nečestně vtažena. Důležité vztahové linky jsou rozděleny a hlavní hrdinové jsou odkázáni na pomoc ostatních. Jenže s narůstajícími pochybnostmi se začínají domnívat, že nemohou věřit ani těm osobám, které považují za svou rodinu. Země je zničená, stále více lidí se obrací na tu nesprávnou stranu a dobře vymyšlené plány se bortí v zrnka písku. 

25/08/2017

Tekutý písek

Případ, se kterým byste nechtěli mít nic společného

Autor: Baru

Z obyčejné bezproblémové osmnáctileté Majy Norbergové se ze dne na den stane nejobávanější a nejnenáviděnější holka ve Švédsku. Obviněna z několika nejzávažnějších trestních činů, po devíti měsících naprosté izolace ve vazbě, stane před obžalobou a spouští se několikatýdenní soudní proces, ve kterém chce prokázat svou nevinu. Jelikož na první pohled je veřejnosti zmanipulované médii naprosto jasné, co se ten den při masakru na djursholmské střední stalo, během procesu se v neobjasněných skulinách začínají objevovat maličkosti, které poukazují na závažnou realitu pod maskou bezproblémových životů zlaté švédské mládeže.


Příběh vyprávěný z pohledu vražedkyně je možná ve svém žánru ojedinělý, ale v kontextu s charakterem zdejší hlavní hrdinky naprosto protivný a nezáživný. Maja Norbergová se zde jeví jako „ta, co má obvinění z několikanásobné vraždy naprosto na háku“, což je celkem v rozporu s psychologickými studiemi i zdravým selským rozumem. Naneštěstí, hlavní postava nebyla to jediné nešťastně zvolné. Styl psaní jako by úplně minul autorčin spisovatelský záměr. Skákání z přítomnosti do minulosti by mohlo poodkrýt spoustu nesrovnalostí, pokud by ovšem bylo dobře načasované. Jenže ono nebylo a příběh tak působil velice zmateně a nesouvisle, což se pak brzy začne projevovat i na čtenářově zájmu o knihu.  

A tak zatímco nesmyslně skáčeme z prostředí vazební věznice do sluníčkové letní dovolené hlavní hrdinky, příběh nám brilantně poodkrývá pikantnosti na první pohled uhlazených životů švédské mládeže, plných problémů, kterými se ve světě zrovna nechlubí. Za co přikládám obrovské plus, je podnos plný rasových a sociálních předsudků naservírovaný čtenáři přímo na zlatém talíři, který národ, jakým je multikulturní Švédsko, ironicky stále více rapidně sužuje. Inu, vlastně, pokud se v dnešní době trochu zajímáte o světové dění, tak vám nejspíš bude jasné, že se tenhle příběh jen mimoděk trefně dotýká současné reality. 

24/08/2017

Nejočekávanější filmy druhé poloviny roku 2017

Autor: Baru

Sci-fi už mě nějakou dobu moc nebere, Marvel pro mě definitivně ztratil kouzlo s posledním Iron Manem, a i když jsem věrný doživotní fanoušek Lotra i HP, nad dnešní fantasy už taky trochu ohrnuju nos. Na druhou stranu, pokud mi poskytnete film s historickým či válečným podtextem, realistický životopis, výbornou severskou detektivku anebo akční thriller, jsem všemi deseti pro.
Takže toto jsou za mě mé nejočekávanější filmy do konce tohoto roku, a jelikož jsem jich za první půlrok tuny prošvihla, budu to muset dost dohánět. Nemůžu vědět, jestli budou stát za to, nemůžu vám je ani doporučit, ale můžu tvrdit, že pokud bych zavítala do kina, na těchto 6 filmů bych se těšila jako malá.


Dunkerk (20. 7. 2017, Christopher Nolan, historický/válečný)
OK, jestli může být něco lepšího než spojení Christophera Nolana a válečného dramatu, tak to může být jedině Steven Spielberg a válečný drama. Dunkerku přisuzuju fakt velké naděje a doufám, že se bude snažit být něco jako novodobý Ryan. A jelikož se teď s historickými filmy doslova roztrhl pytel, je z čeho vybírat. Takže prosím, snad bude o fous (nebo o dva) lepší než nynější trošilinku přechvalovaný Hacksaw a minimálně o tři lepší než HHhH, který ze svého konceptu moc nevytěžil. A snad by se, a v to doufám, taky mohl vyrovnat kvalitě Anthropoidu či 9. Aprilu, protože probít se na stupínek nejvyšší kvality očividně zvládly i mnohem méně propagované snímky, než je tenhle. Nolan, Hardy, Murphy, tíživý trailer, orchestr v čele s Hansem Zimmrem a dusivá atmosféra v každém hereckém obličeji. No, nevidím nic, co by se na tomhle mohlo pokazit, vážně.

13/07/2017

Kosmonaut z Čech

Kontroverzní odysea o věcech minulých i budoucích

Autor: Baru

Není to tak dávno, co jsem si říkala, jak může něco takového, jako jsou Okamžiky štěstí nebo Bábovky, prorazit s takovou slávou a vysokým hodnocením. Ach ano, čeští autoři, to je tak moc oblíbené diskutabilní téma! I v případě Jaroslava Kalfaře byl tedy asi každý český literární skeptik mírně opatrný. Většina mých pochyb se ale rozplynula ihned, jakmile jsem zběžně obhlídla pár pochvalných slov za oceánem. Páni, ten v těch Spojených státech způsobil parádní rozruch. Český kosmonaut! Vsadím se, že polovina Američanů si před přečtením musela vygooglit, kde ta Česká republika vlastně je, ale to nevadí, hlavně že už to teď ví. Důležité je, že Kalfař dle mého názoru v obou svých domovech prorazil zcela oprávněně a Kosmonaut z Čech je první český nefalšovaný debut, který si své oslovení opravdu zaslouží.


Je jaro roku 2018 a občané České republiky shlíží z vrchu Petřína se Staroprameny a vlajkami v rukou na zážeh první české kosmické lodi, Jan Hus 1, která se s prvním českým kosmonautem Jakubem Procházkou zapisuje do dějin. Vzlétá k záhadnému kosmickému oblaku Chopra, který teď zahaluje noční oblohu podivnou fialovou září. A nebyla by to ta správná sci-fi, kdyby se tam neobjevil nějaký ten galaktický pavouk, zmutované bakterie a ruské fantomy, že jo. 

08/07/2017

Falešný polibek

Jsem první dcera, jsem vyvolená… Ale takový život nechci!

Autor: Olivka

Poslední dobou jsem měla docela náročné a hektické období.  Nejenže byla spousta akcí spojených se školou, ale taky se na mě valilo hodně knih.  Jejich hromádka navršená na mém stole v pokoji pomalu začínala vypadat nebezpečně a taky docela vratce. Troufám si říct, že bylo pouhým štěstím, že na mě nespadly, jinak bych tady už určitě nebyla... Každopádně jednou z těch knih byl také Falešný polibek, a i když jsem o něm nečetla žádnou recenzi ani hodnocení, a všechno, co jsem o knize věděla, pramenilo pouze z krátké anotace na zadní straně knihy, byla jsem si jistá, že je to kniha přímo pro mě, a vybrala jsem si ji tedy jako první. Většinou mě knihy, na které se tak těším, hodně zklamou, ale Falešný polibek naštěstí dokonale splnil všechna má očekávání a troufám si říci, že je ještě hodně předčil.


Vítejte v království Morrigan. V zemi, kde lidé žijí v napětí a nebezpečí, a také v zemi, která ráda sní o starých dobách a poctivě dodržuje všechny tradice, jako třeba sňatky kvůli zajištění spojenectví. A právě tuto tradici nemůže princezna Lia překousnout: vdát se za někoho úplně cizího. Proto společně se svou přítelkyní Pauline utíká do Terravinu, vzdálené vesnice na břehu moře, kde začíná žít nový život. Ovšem, jak jistě tušíte, nebude to poklidný idylický život, neboť se do něj zapletou dva záhadní muži. A Lia netuší, že jeden z nich je princ, kterého si měla vzít, a druhý nájemný vrah, který ji má zabít. 

Koruna

Zazvonil zvonec a pohádky je konec!

Autor: Olivka

Pohádka z přepychových paláců a křišťálových lustrů se pomalu blíží ke konci. Selekce v čele s Eadlyn Schreave kapitolu po kapitole ztenčuje své linie, a přestože to ze začátku nevypadalo, že by po boku princezny mohl být někdo, koho by milovala, nakonec korunu přeci jen získá muž jí hoden. Na velkolepé ukončení jedné z nejoblíbenějších současných young adult sérií nejen tady v Česku čekaly velké zástupy, a tak i já měla velká očekávání a byla ohromně zvědavá, jak se s rozloučením se světem Illey Kiera Cassová poprala.


A nyní jsem dočetla Korunu a mísí se ve mně ohromná spousta pocitů: neuvěřitelná radost, kterou zažívám u všech pohádkových konců Kiery Cassové, a zároveň trocha smutku a nostalgie, když si uvědomím, že tohle byl už úplně poslední díl.

Již z prvního dílu této duologie bylo jasné, že zhýčkané prostředí paláce, v němž princezna Eadlyn vyrůstala, se na její povaze až přespříliš negativně podepsalo. V Dceři se nám představila jako sebestředná, rozmazlená a nesnesitelná, ale život s ní udělal své, a tak i Eadlyn nakonec vyzrála v milou, vstřícnou a obětavou královnu a plným právem si zasloužila šťastný konec. Bylo úžasné sledovat, jak se princezna pod vlivem událostí mění, a byla jsem moc ráda, že šla Kiera Cassová na změnu Eadlyn pomalu a viditelný posun tak byl přeci jen mnohem reálnější.

DCERA

Veleočekávané pokračování pohádkového příběhu

Autor: Baru

Selekci jsem si asi stejně jako většina čtenářek mého věku po celém světě nesmírně oblíbila. Ano, jako každá trilogie měla Selekce několik svých dobře i méně viditelných much, ale pozici nejprodávanějších young adult si ve světě vydobyla zcela oprávněně. A jakmile se na pulty českých knihkupectví dostala veleočekávaná Dcera, všichni byli jako na trní a v řadách se o ni prali. A padala také spousta otázek. Jak asi bude pokračování téhle uzavřené trilogie vypadat? Hlavním důvodem pochybností se nakonec ukázal být námět knihy. Oblíbení hlavní hrdinové původní trilogie America a Maxon jako dospělí, a v hlavní roli jejich dcera? To pro mě hned na začátek nebylo dobré zjištění. A jak se později ukázalo, mé pochyby byly zcela oprávněné.


Princezna Eadlyn rozhodně netouží opakovat příběh, který odmalička slýchávala stále dokola o svých rodičích. Příběh Dcery se odehrává přesně dvacet let po skončení selekce prince Maxona a jeho rozhodnutí o zrušení kast. Jenže i přes jeho zcela logické rozhodnutí, lidskou ctižádost nedokážou uspokojit ani splněné sny, a tak v království Illey stále víří nepokoje a nespokojenost tamějších obyvatel. A tak na scénu přichází nápad s novou selekcí, tentokráte historicky první v čele s korunní princeznou. Protesty tvrdohlavé Eadlyn nepomohou, jelikož okolnosti a události nabírají rychlý spád. A tak do paláce vstupuje 35 mužů různých sociálních poměrů i národností. 35 potencionálních princů, ze kterých si má Eadlyn Schreave vybrat toho, který bude po celý její život usedat na trůn po jejím boku.

04/06/2017

Tíha vesmíru

KAŽDEJ MÁME NĚCO
Autor Baru

Všemi opěvované Všechny malé zázraky se staly po celém světě naprostou senzací. Když se pak na pultech objevila nová kniha talentované spisovatelky Jennifer Niven, Holding up the Universe, všichni byli jako na trní. Předčí očekávaná Tíha vesmíru jedno z nejoblíbenějších young adult děl současnosti?


Tíhu vesmíru vypráví dva osobité články příběhu. Řeč je samozřejmě o hlavních hrdinech, Libby Stroutové a Jacku Masselinovi. Libby je nejtlustší teenagerka Ameriky, a zatímco byla dlouhá léta kvůli své váze izolována ve svém domě, ztratila tím jedny z nejdůležitějších let společenského života. Jack trpí prosopagnosií, mozkovou poruchou vyznačující se nulovou schopností rozeznávat obličeje, kvůli které jsou mu cizí i ti, na kterých mu záleží nejvíc. Oba jsou svým způsobem neobyčejní, oba jsou nepochopení, oba vyčnívají a kvůli jejich handicapům se jim dějí věci, kvůli kterým se za sebe stydí.

A taky jsou dlouhou kapitolou sami o sobě. Jejich postavy se během příběhu viditelně vyvíjejí, oba mají své specifické aspekty a hledají v sobě něco, co by pro ně samé bylo přijatelnější než chyby, které na sobě neustále nachází. Libby je svérázná, velice chytrá, odvážná a rozhodně mě svou individualitou oslovila více než Jack. O tom naopak nemůžu říct nic moc konkrétního, jelikož se mě příliš nedotkl a jeho kapitoly se mi četly podstatně hůř. Velice miluje svého bratra, okolí ho přijímá jako sobě rovného, ale on si je vědom toho, že se sebou není spokojený. O jeho nemoci jsem slyšela úplně poprvé a jsem ráda, že díky knize vím zase o něco víc.

© POD LAVICÍ
Maira Gall a Adam Böhm