Vražda
v Orient-expresu jako naprosto geniální musthave úplně pro každého
Autor:
Baru
Přestože jsem již za několik let obsese čtením
prostřídala v rámci mého vlastního samozvaného programu „začni číst trochu
dospělejší literaturu“ fakticky hodně žánrů, označovat se za fanouška
detektivek jsem ještě nikdy neměla tu čest, a co vám budu povídat, za život
jsem jich přečetla asi tolik, že bych to dokázala napočítat na prstech jakékoli
postavy ze Simpsonů, protože ty je maj, kdovíproč, vždycky jenom čtyři. Stejně
jako tento žánr pro mne byla i Agatha Christie velká neznámá a ve spojení
s těšením se na filmovou rekonstrukci mého milovaného Kennetha Branagha
(mimochodem, právě startuje v kinech a neměli byste si ji nechat ujít),
novým vydáním této knihy Knižním klubem a naprosto báječnou obálkou bylo
rozhodnuto.
Jugoslávská železnice zavalená sněhem, na
které společně s Orient-expresem v závějích sněhu vězí 16
cestujících. Záhadná skvadra lidí
naprosto odlišných národností a sociálních skupin nepochopitelně zcela náhodně
umístěna do jednoho vagonu na trase Istanbul-Calais. Ruská kněžna a její
německá komorná, maďarský hrabě s hraběnkou, tajemník a anglický komorník, švédská
misionářka přátelící se s upovídanou zasloužilou Američankou, italský gangster,
ledově vypadající Angličanka a armádní veterán. A pak je tu vlastně jeden
zavražděný muž. A jeden geniální vyšetřovatel. Hercule Poirot.
Ocitáme se v neuvěřitelně prekérní
situaci, kdy se každý společně se svou minulostí a tajemstvími nyní stává hlavním
podezřelým, okolnosti vraždy jsou více než zvláštní a na místě činu se zjeví
důkazy, mezi kterými na první pohled neexistuje žádné uvěřitelné spojení. Mezi
cestujícími však stále číhá vrah. Anebo jsou dva? A kdo bude dalším na řadě svíjejícím
se pod údery nenalezené vražedné zbraně?
V první řadě mě hned na začátku naprosto
vyvedl z míry styl psaní Christie, jelikož s tak seriózním, inteligentním,
barvitým, čtivým a velice ozvláštněným stylem psaní jsem se setkala úplně
poprvé, a sic jsem si nad tím prvních pár stránek lámala hlavu, přibližně
po pár desítkách stran jsem si na tenhle styl přivykla jako na žádný jiný, četl
se mi neskutečně dobře a celých 250 stránek jsem zhltla doslova na jeden zátah
za jeden večer. A rozhodně to nebylo pouze čtivým stylem, který mě neustále
popoháněl dál. Děj příběhu měl velice svižný spád, zápletka byla dokonale
nerozmotatelným klubkem, mozkové pochody hlavního hrdiny se mi neuvěřitelně
zalíbily a šokující závěr důmyslně se opírající o lidskou psychologii mezi
svými literárními kolegy ještě zdaleka nemá obdoby.
Zvláštní a velice zajímavě podané bylo také
prostředí, ve kterém se příběh odehrává, leč není to úplně obvyklá kulisa a
opět jsem se s tím setkala poprvé. Společně s rozmanitým hlavním
představenstvem, brilantní zápletkou a fantastickým mozkem a charakterem
Hercula Poirota to bylo prostě božské, věřte mi.
Vražda v Orient-expresu je po hodně dlouhé
době knížka, které jsem s klidným a čistým svědomím dala plné ohodnocení a
neměla k ní prakticky žádné výhrady. Agatha Christie splňuje úplně všechny
předpoklady kvalitního románu a tenhle je zatím jediný svého žánru, který
všechny mé požadavky naprosto uspokojil. Protože Vražda v Orient-expresu je
namouduši nejen skvělý, ale naprosto, naprosto geniální musthave úplně pro
každého. Pro scifaře, fanynku young adult románků, čtenáře fantasy zbožňujícího
jednorožce, zarytého milovníka hrabajícího se v historii, fanouška
krveprolití Jo Nesba nebo romantičku zaplňující svůj toreadlist zásadně jen
tituly z červené knihovny. Je to prostě taková kultovka. Krátká, svižná,
příjemná a nikdy neumírající. A já ji za sebe můžu doporučit všemi deseti jako
už dlouho nic.
Děkujeme
společnosti Euromedia Group, a.s., za poskytnutí recenzního výtisku.
Žádné komentáře
Okomentovat